Carsharing v Praze

Carsharing je autopůjčovna v novém kabátě. Moderní doba přináší moderní řešení. Automobily lze odemykat na dálku, zjišťovat, kolik ujely kilometrů, kolik mají v nádrži paliva, kde přesně se zrovna nacházejí. Těchto výhod využívají majitelé nově vznikajících carsharingových firem. Jejich auta jsou rozmístěna po městě a uživatelé si je mohou kdykoli vypůjčit a zase vrátit do stejné lokality. Ceny za pronájem jsou vypočítávány včetně paliva. Podmínkou využívání této autopůjčovny je registrace u této společnosti, zaplacení vstupního poplatku a zaslání čísla řidičského průkazu. Automobil si můžete vypůjčit i třeba jen na jednu hodinu. To je rozdíl oproti klasické autopůjčovně, kde je minimální doba pronájmu 24 hodin.

Carsharing je drahý

Na první pohled se zdá, že tyto bezkontaktní firmy nabízí moderní zajímavý produkt. Když ovšem začneme zkoumat detailněji podmínky pronájmu, už to tak lákavé nebude. Každého jistě zajímá cena za půjčení automobilu. A jelikož je to velice zásadní věc, při rozhodování potencionálního zájemce o tuto službu, bude většina z nich zklamaná. Vesměs jsou ceny těchto autopůjčoven dražší než u klasických půjčoven aut. U carsharingových firem se vám vyplatí vypůjčit si auto na pár hodin a při tom najezdit málo kilometrů. To ovšem nedává moc smysl, když si jdu půjčit auto, potřebuji buď dojet někam dál nebo jezdit málo, ale každý den, například do práce.

Kilometry a minuty

Cena se totiž skládá ze dvou položek. První položka je sazba za hodinu, která je v průměru něco kolem 50 Kč (samozřejmě záleží na typu auta, cena se může vyšplhat u Škody Octavie na 90 Kč/hodina). Druhá položka je sazba za 1 kilometr, která činí cca 6 Kč (také zde jsou rozdíly, dle různých příplatkových balíčků). Když to ovšem zjednodušíme, tyto auta si půjčte, pokud vše stihnete do cca 8 hodin celkového času a najezdíte do 100 km vzdálenosti. Pokud vám to bude trvat déle a najezdíte více kilometrů, autopůjčovna Praha vám nabídne lepší cenu.

Demagogie prodeje aut

Carsharingové společnosti se snaží přesvědčit představitele města, že jedno jejich „sdílené auto“, odstraní z přeplněných ulic až 10 málo využívaných aut. Tyto auta lidé prodají či si je vůbec nepořídí a budou využívat jejich vozy. Cíl je jediný. Získat levně parkovací místo v placených modrých zónách v Praze. Tržní cena parkovací karty je totiž 30 000 Kč za rok. O snížení počtu vozidel za pomoci rozvoje carsharingových firem jsou dokonce studie. Když se ovšem zamyslíme, jak tato studie probíhá, je nám jasné, že je to velice subjektivní názor několika jedinců. Na základě vývoje úbytku či nárůstu počtu automobilu na obyvatele, nikdo nemůže vyvodit relevantní závěry. Zde se jedná jednoznačně o lobbing těchto firem. Obyčejná autopůjčovna je přeci také carsharing a nemá nárok na žádná parkovací místa zdarma či jiné výhody.

Pravdou je, že pražský Magistrát nastavil podmínky pro poskytnutí podpory carsharingu pro tyto firmy velice přísně. Tím pádem, je otázkou, jak dlouho se budou tyto společnosti snažit o to se dostat do kladných čísel. Kromě dohledu Magistrátu nad jejich podnikáním, mají autopůjčovny svá rizika a nejsou malá. Jak se řeší poškození vozidel, když je nikdo fyzicky nepředává? „To už bylo“ bude pravděpodobně nejčastější výmluva. Nulovou spoluúčast totiž žádná pojišťovna nenabízí, takže úhrada promáčklých dveří bude v plné režii autopůjčovny.